Probiotika – malé mikroorganismy s velkým vlivem na naše zdraví

Co jsou probiotika

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které se přirozeně vyskytují v našem trávicím traktu. Jejich úkolem je udržovat rovnováhu střevní mikroflóry – tedy poměr mezi „dobrými“ a „špatnými“ bakteriemi.
Tato rovnováha je zásadní pro správné trávení, vstřebávání živin, imunitní reakce i psychickou pohodu.

Kdy má smysl užívat probiotika

Vědecké výzkumy ukazují, že probiotika mohou být prospěšná v různých obdobích života a při různých situacích:

✅ Po užívání antibiotik – pomáhají rychleji obnovit střevní mikroflóru.
✅ Při trávicích potížích – například při nadýmání, plynatosti, průjmu, zácpě nebo syndromu dráždivého tračníku (IBS).
✅ V období stresu a vyčerpání – některé kmeny ovlivňují osu „střevo–mozek“ a tvorbu neurotransmiteru GABA.
✅ Při cestování – pomáhají předcházet tzv. „cestovatelskému průjmu“.
✅ Při oslabené imunitě – například na podzim nebo v zimě.

Kdy se probiotika nedoporučují

Podle odborných doporučení by se probiotika měla užívat s opatrností při:

• závažných poruchách imunity (např. po transplantacích),

• akutních infekcích spojených s horečkou,

• nebo při výrazně oslabeném organismu.

V těchto případech je vhodné poradit se s lékařem.

Jak vybrat kvalitní probiotikum

Rozhodující je původ a přesná identifikace kmenů.
Pouze jasně definované kmeny (s názvem, číslem kultury a doloženými vědeckými studiemi) mají prokázané účinky.

Například produkt ABSORBii PROBIOTICS s deseti vědecky zdokumentovanými kmeny značky BIO (Bioprox) představuje jedinečnou kombinaci bifidobakterií a laktobacilů, které byly izolovány z lidského střeva, mateřského mléka nebo fermentovaných potravin.

Vědecké poznatky o 10 probiotických kmenech

1. Bifidobacterium animalis subsp. lactis BIO5764 (CNCM I-5093)
Projevuje protizánětlivé účinky a podporuje zdraví střev u osob s gastrointestinálními obtížemi.

2. Lacticaseibacillus rhamnosus BIO6870 (ATCC 53103)
Jeden z nejvíce zkoumaných probiotických kmenů na světě (více než 800 studií).
Klinicky ověřený účinek při snižování rizika průjmů po antibiotikách, infekcí dýchacích cest a posílení imunitní odpovědi.

3. Bifidobacterium bifidum BIO5480 (CNCM I-5091)
Chrání střevní sliznici, produkuje mastné kyseliny s krátkým řetězcem (acetát, butyrát), které posilují střevní bariéru.

4. Bifidobacterium breve BIO6018 (CNCM I-5112)
Výzkumy ukazují souvislost s redukcí alergických projevů, podporou vývoje střevní mikroflóry u dětí a pozitivním vlivem na kognitivní funkce.

5. Bifidobacterium longum subsp. infantis BIO5478 (CNCM I-5090)
Izolovaný z mateřského mléka; pomáhá udržovat integritu střevní stěny, snižovat zánět a posilovat imunitní odpověď.

6. Bifidobacterium longum subsp. longum BIO6283 (CNCM I-5096)
Produkuje acetát a butyrát, které zlepšují stav střevní bariéry a mohou snižovat riziko alergií a infekcí.

7. Lactobacillus acidophilus BIO6307 (CNCM I-6030)
Známý jako Dr. Shahani’s strain – klinicky prokázané zlepšení příznaků IBS, intolerance laktózy a celkového střevního komfortu.

8. Levilactobacillus brevis BIO5542 (CNCM I-5064)
Schopný syntetizovat GABA, která přispívá ke snížení stresu a zlepšení kvality spánku; má také antioxidační a imunostimulační účinky.

9. Lacticaseibacillus casei BIO5773 (CNCM I-5094)
Spojován se snížením výskytu infekcí Clostridium difficile a lepší odolností vůči respiračním onemocněním.

10. Lactiplantibacillus plantarum BIO1096 (CNCM I-4909)
Má antioxidační a antimikrobiální účinky; studie potvrzují i snížení hladiny LDL cholesterolu a úlevu při syndromu dráždivého tračníku.

Závěr: proč probiotika dávají smysl

Probiotika nejsou módní trend, ale vědecky ověřený způsob, jak podpořit rovnováhu střevního mikrobiomu.
Moderní životní styl, stres, nevhodná strava a užívání antibiotik tuto rovnováhu často narušují.
Zařazení probiotik do každodenního režimu může být jednoduchým krokem, jak pečovat o své zdraví zevnitř.

Reference

Araújo M.M. et al., Nutr Rev, 2021 – Meta-analýza účinku B. animalis subsp. lactis na trávicí symptomy.
Szajewska H. et al., World J Gastroenterol, 2019 – Systematická meta-analýza L. rhamnosus GG při průjmu u dětí.
Martoni C.J. et al., Nutrients, 2020 – L. acidophilus DDS-1 a B. lactis při IBS.
Wu Q. & Shah N.P., Crit Rev Food Sci Nutr, 2017 – Produkce GABA u L. brevis.
Ma Y. et al., J Dig Dis, 2020 – Účinnost L. casei při infekcích Clostridium difficile.
Rivière A. et al., Front Microbiol, 2016 – Úloha bifidobakterií při tvorbě butyrátu a ochraně střeva.
Seddik H.A. et al., Probiotics Antimicrob Proteins, 2017 – Antioxidační a cholesterolové účinky L. plantarum.